Autismus nebo taky autizmus pochází z řeckého slova. αυτός autos, tedy sám.

Porucha autistického spektra (ASD, z anglického autism spectrum disorder, česky označována zkratkou PAS) zahrnuje řadu neuro-vývojových poruch.

Autismus je poruchou vývoje sociální interakce a komunikace. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje, že dítě se chová a myslí jinak než jeho vrstevníci.

Má potíže v komunikaci, nedokáže adekvátně reagovat na běžné situace.

Dítě s autismem

• málo komunikuje s ostatními
• málo reaguje na pokyny
• méně frekventovaný oční kontakt
• je obtížné získat a/či udržet jeho pozornost
• málo spolupracuje
• je tvrdohlavé
• je pohlcené svými zájmy
• s hračkami si hraje odlišným způsobem
• zabývá se určitými věcmi dokola
• zvláštní pohyby (třepe rukama, poskakuje, chodí po špičkách)
• často lidi ignoruje
• nedokáže se zařadit mezi ostatní děti
• fixuje se na určité hračky nebo předměty
• působí dojmem jako by žilo ve vlastním světě
• přehnaně reaguje na některé zvuky
• vyvíjí se velmi nerovnoměrně
• často si hraje o samotě
• málo si hraje
• chybí živá mimika a gestika
• obtížně se přizpůsobuje změnám
• omezená vzájemná hra (posílání autíčka, házení s míčem)

Včasná diagnóza je branou k účinné pomoci. Žádné dítě nemá všechny projevy.

Na druhou stranu v některých oblastech mohou lidé s autismem výrazně převyšovat ostatní, například v matematice, jazycích nebo umění.

Modelový příklad člověka s diagnózou autismu neexistuje.

Stejnou diagnózu sdílí lidé nadprůměrně inteligentní i s mentální retardací, spontánně navazující kontakt i uzavření, klidní i aktivní s poruchami chování.

Někteří lidé s touto diagnózou vyžadují speciální vzdělávání a neustálý dohled, jiní žijí samostatně, jsou úspěšní v zaměstnání a vedou spokojený rodinný život.

Nicméně u všech lidí s touto diagnózou je vývoj v konkrétních oblastech narušen do té míry, že lze dopad poruchy na člověka a na jeho rodinu považovat za závažný a handicapující.

PAS bývá zpravidla diagnostikována u dětí v rozmezí od jednoho do tří let věku. Jedinci trpící PAS jsou odkázáni na celoživotní léčbu a přiměřené edukační zásahy (14).

Co ovlivňuje vznik a vývoj autismu?

Na vzniku a vývoji PAS se podílí celá řada faktorů včetně genetických i environmentálních.

Do etiologie PAS je zapojeno více než 100 genů. Pokud dojde k selhání některého z těchto genů, může dojít k poruchám vývoje CNS i ENS.

Mezi environmentální faktory, které přispívají k rozvoji PAS, patří oxidativní stres, fyzická kondice a také střevní bakterie.

Je prokázáno, že neuro-vývojové poruchy jsou spojeny s GIT symptomy (nadýmání, průjem, bolesti břišní krajiny).

U dětí trpících PAS byly identifikovány změny ve složení střevní mikrobioty a také změny v metabolismu. Narušení střevní mikrobioty, zasahující do vývoje mozku a mozkové aktivity, může přispět k behaviorálním deficitům vyskytujícím se u PAS (14).

Narůstající počet studií potvrzuje vliv osy mikrobiota – střevo – mozek na výskyt a rozvoj PAS.

Případným terapeutickým cílem pro léčbu PAS by měla být i snaha o obnovení rovnováhy této osy např. vhodnými dietními opatřeními (14).

U dětí trpících PAS byly identifikovány změny ve složení střevní mikrobioty a také změny v metabolismu. Narušení střevní mikrobioty, zasahující do vývoje mozku a mozkové aktivity, může přispět k behaviorálním deficitům vyskytujícím se u PAS (14).

Narůstající počet studií potvrzuje vliv osy mikrobiota – střevo – mozek na výskyt a rozvoj PAS.

Případným terapeutickým cílem pro léčbu PAS by měla být i snaha o obnovení rovnováhy této osy např. vhodnými dietními opatřeními (14).

U dětí s PAS bylo zjištěno, že jsou šestkrát až osmkrát náchylnější k střevním symptomům, jako je nadýmání, průjem a zácpa v porovnání s kontrolními skupinami zdravých dětí.

Tyto symptomy jsou obvykle spojeny s úzkostí a zvýšenou, až přehnanou reaktivitou na zrakové a sluchové podněty.